Co si o sbírání modelů myslí? Jak začala jeho Vášeň ke sběratelství miniatur strojů a vozidel?
Od dětství zbožňuje miniatury zemědělské techniky. Rád staví složité stavebnice Lega nebo se kochá detailním propracování meziválečných sportovních vozů ve své sbírce modelů. Vše co si o sběratelství myslí, na co se těší, co ho čeká a mnohem více se dozvíme v následujícím rozhovoru s Jakubem Pavlíčkem.
Jak jste se dostal k sběratelství modelů zemědělských strojů?
Stroje jsem měl vždycky rád. Hlavně díky tomu, že můj otec pracoval celý svůj život v zemědělství a já měl tu možnost s ním trávit spoustu času v práci. Nejvíc jsem si užíval řízení! (smích)
Byl jsem naprosto fascinovaný technikou, která se v průběhu let měnila a používá se dodnes. Představoval jsem si sám sebe, jak se vozím po zahradě v traktoru a celkem brzy jsem pochopil, že se mi nikdy nesplní vlastnit hromadu techniky. Přál jsem si často hračky zemědělských strojů, u kterých mi ale scházelo detailní propracování a funkce. A tak mi zbývala jediná možnost – obklopit se těmi „velkými hejblátky“ v jejich miniaturách.
Máte ve své sbírce nějaký konkrétní model, na který jste obzvlášť hrdý?
Hmmm, zamyslím se. Asi není žádný model, na který bych byl extra hrdý, jelikož všechny, které vlastním, mám rád stejně. Pokud se mi ale podaří koupit model nějaké zajímavé limitované edice, které se na světě vyrobilo jen omezené množství, mám radost. Euforie přichází, když se zadaří a „uloupím“ model s pořadovým číslem z prvních padesáti vyrobených kusů. U jednoho modelu historického vozidla jsem měl obrovské štěstí, protože má pořadové číslo 2. (usmívá se)
Jaký je Váš nejstarší model a jakou má historii?
Mohl bych začít s definicí modelu, ale povím vám, jak to všechno začalo mojí první vzácnou vzpomínkou. Byl jsem malý kluk, když německý výrobce FENDT uvedl na trh svou revoluční řadu silných, polních traktorů Favorit s Vario převodovkou. Tehdy to bylo něco naprosto úžasného a otec mi přivezl ze zemědělského veletrhu Techagro různé prospekty strojů a mezi nimi právě i prospekt FENDT. Byl jsem tím traktorem naprosto uchvácený – konkrétně modelem 926 Vario. Pořád dokola jsem si prohlížel obrázky a četl o fascinujících technických parametrech.
Pár měsíců na to mě vzal děda do prodejny Mountfiel v Litomyšli, kde byla vzadu malá oddělená část plná zemědělské techniky Bruder pro děti. A tam to všechno začalo! Nechtěl jsem tehdy nic víc, než aby se ta místnost stala mým pokojíčkem. (smích) A protože mě děda dobře znal, zvedl mě a ukázal na horní polici, kde byla hračka FENDT Favorit 926 Vario s předním závažím, funkčním řízením a hlavně gumovými koly!
Připadal jsem si jak v ráji, svítily mi oči a dokola jsem prosil dědu, aby mi ho koupil, vždyť je to ten nejlepší traktor na světě! No, vzal mě za ruku a šli jsme pryč. Zkusil jsem teda prosit mámu s tátou před spaním, že si nic jiného nepřeju. Na Štědrý den se ale můj sen stal skutečností, našel jsem ho pod stromečkem a moje závislost na miniatury naplno začala. Mám ho dodnes, jednou se na pískovišti ukáže v rukou mých dětí. (smích)
Jsou ve Vaší sbírce modely, které jste si sami postavili nebo upravili?
Hodně jsem modeloval a stavěl plastikové modely. Bohužel nabídka v plastikovém modelářství byla spíše na vojenskou techniku. Postavil jsem hromadu letadel, tanků, náklaďáků a tak podobně, ale nikdy jsem nestavěl zemědělskou techniku. Ta má obrovskou základnu v papírovém modelářství, ale u pár pokusů s papírovými modely jsem pochopil, že to není pro mě. Na modelech nejvíce zbožňuju jejich realističnost a funkční detaily. Bohužel moje zručnost s papírem nedosahovala takové kvality, abych byl se svými výtvory spokojený a tak jsem toho nechal.
Můžete popsat proces, jakým zjišťujete a sháníte nové modely?
Aktivně modely nesháním. Většinou je to tak, že narazím na něco, co se mi líbí a začnu o tom přemýšlet. Pokud mi to vydrží týden, měsíc v hlavě, tak jdu a model si koupím. Pokud je to teda v mých možnostech. Naštěstí modely mimo moje možnosti mi v hlavě dlouho nevydrží. (smích)
Jaký je příběh o tom, jak jste získal některý ze svých modelů?
Tak příběh o svém Fendtovi od Bruderu jsem už zmínil.
Celkem zajímavý příběh je o mém FERRARI - 250GT SWB CALIFORNIA SPIDER HARD TOP 1:18 od CMC. Byla to edice CMC třech barevných kombinací. Černé, stříbrné a modré. Ke každému ale byl hard top v jiné barvě. Mně se nejvíce líbil černý sporťák, ale naprosto mě iritoval stříbrný Hard top, který k němu dali. Opravdu jsem nebyl ochoten dát hromadu peněz za model, který se mi v něčem nelíbí. (smích)
Když jsem seděl v obýváku u svého dodavatele modelů veteránů, pana Cvejna ze Solnice, zmínil jsem se o tomto problému. No pan Cvejn byl vždycky skvělý člověk a nabídl mi zajímavou nabídku.
„Jakube, Vy chcete černé Ferrari a ono by to možná šlo. Stříbrná verze má černý hard top a naopak, pokusím se najít zákazníka na stříbrnou verzi, který by chtěl stříbrný hard top a pak bychom mohli hard topy zaměnit!“ No skutečně mi pan Cvejn za tři týdny volal, že se mu to podařilo. A vlastně se mu to podařilo samo. Kontaktoval ho jeho další pravidelný zákazník, že by chtěl Californii ve stříbrné verzi, ale nelíbí se mu černý hard top. (smích) Takže takhle se mi podařilo získat zajímavost do své sbírky „sporťáků“.
Jakou roli hraje komunita sběratelů ve Vašem sběratelském koníčku?
Pro mě žádnou roli nehraje, nejsem ani v žádné komunitě. Beru to jako svou zálibu, která mě těší pokaždé, když se na modely podívám. Vlastně mi ani nejde o to, abych si s někým porovnával „kdo co vlastní“. Všechny modely mě těší, ale nemám potřebu vyhledávat další sběratele.
Jaké jsou podle Vás hlavní rozdíly mezi sběrateli modelů zemědělských strojů a jiných typů modelů?
Dle mého názoru žádné rozdíly nejsou. Já osobně mám modely vícero kategorií – sbírám zemědělskou techniku, meziválečné sportovní vozy v měřítku 1:18 nebo třeba Lego stavebnice vozidel. Vždycky se mi líbila modelová železnice, ale na tu jsem si ještě netroufl. Provozuji RC model lodi, který jsme s tátou stavěli, ale nejsem zaměřený sběratel. Mám prostě rád miniatury toho, co se mi líbí, ve skutečné velikosti.
Jak se staráte o to, aby Vaše sbírka byla uchovávána v dobrém stavu?
Beru to podle povahy modelu selským rozumem. CMC miniatury aut jsou extrémně propracované modely s využitím různých materiálů – například kožené sedačky jsou opravdu kožené a textilní jsou textilní. To je vlastnost, která dělá z modelu velmi náchylnou věc, a proto je mám uložené ve vitríně se zrcadlovým podkladem každý samostatně. Třeba Lego modely jsou celé plastové a bez problému omyvatelné takže je mám volně na poličce, stejně jako zemědělskou techniku.
Setkali jste se někdy s nějakou zvláštní výzvou při sběratelství?
Sběratelství je samo o sobě jedna velká výzva. Kdo není sběratel, nikdy nepochopí, proč utrácíme hromady peněz za hračky. (smích) Pro mě byla vždycky asi největší výzva vyhodnotit, jestli to opravdu za ty peníze stojí. No, většinou nade mnou model vyhrál a opravdu jsem ho koupil. I třeba za cenu průměrného platu. (smích)
Výzvy nastávají při shánění limitovaných edic nebo modelů, které nejsou určeny na náš trh. No a pak shánění modelů, které se už nevyrábí, ale to je kapitola sama o sobě. (smích)
Jaké změny jste zaznamenal v oblasti modelů zemědělských strojů během let Vašeho sběratelství?
Tak zrovna u zemědělských modelů jsem se setkal s obrovskou popularizací mezi lidmi. Ty stroje jsou prostě nádherné a monumentální. Představte si, že máte doma poličku a nevíte, co na ní dáte. Co je víc? Kombajn Class trion s lištou 10,8 metru v měřítku 1:32, který měří 70cm nebo knížka o hubnutí? I moje žena, která není sběratelka, je jednoznačně pro kombajn! (smích)
Je celá škála značek zemědělských strojů, které vyrábějí detailní modely v měřítku 1:32. Osobně mám rád značky Claas, John Deer, Fendt. Z příslušenství pak vozy od Krampe, Joskin nebo Fliegl. Postřikovače značky Lemken nebo Amazone, polní nářadí od Hosch či Bednar, nakladače od Manitou, Merlo nebo Liebherr. Kombajny určitě od Claas, Ideal nebo New Holland. A to jsem řekl jen pár značek, které mě napadly. Je toho prostě hromada. Obrovská přidaná hodnota je zaběhnuté měřítko 1:32, které prosadil německý výrobce hraček SIKU. 
Můžete sdílet nějakou radu pro někoho, kdo by chtěl začít sbírat modely zemědělských strojů?
Jasně, rád dám pár tipů, které jsem vypozoroval. Určitě zvolit měřítko 1:32. Volil bych výrobce modelů Wiking, ROS nebo Universal Hobbies - jelikož jejich modely jdou vzájemně zapojovat a mají mnoho funkčních detailů. Hlavně jejich modely vypadají opravdu realisticky.
Začal bych traktorem své oblíbené značky John Deer, Fendt, Case nebo třeba New Holland. Podle rozpočtu bych přemýšlel o nějakém dobrém příslušenství, jako jsou kejdovače, velkoobjemové vozy nebo třeba postřikovač. To jsou detailní modely zase se spoustou funkčních prvků. No, král sbírky je za mě určitě kombajn. Můj oblíbený je Class Trion se sundavací obilnou lištou Convio 1080 a transportním přívěsem. Na poličce je opravdu dominantní, protože měří celých 70cm včetně zapojené lišty na vozíku. (smích)
Podle mě je nejhorší „nezačít a jen snít“. Prostě si k nejbližší příležitosti přejte model traktoru a uvidíte, že se do toho ponoříte stejně jako já. (smích) To je moje rada.
Jaká je podle Vás budoucnost sběratelství modelů zemědělských strojů ve světě digitálních technologií a 3D tisku?
Za mě je to úžasný svět, kde si sběratel může odběhnout od reality. Je to fyzický majetek, na který si můžete sáhnout a užívat si ho. K čemu jsou peníze v něčem, co nemůžete osahat a užívat si to?
Nabízí se také myšlenka toho, že se modely zhodnotí a můžou se prodat za víc peněz, než se pořídili.
No, je to sice pravda, ale já osobně mám rád ty miniatury, a ne peníze, za které bych je mohl vyměnit. Ano, mám Lego, které stálo cca 6.000 Kč a dnes se prodává okolo 24.000 Kč, když ho ale prodám, budu mít místo obřího „Batmobilu“ díru v knihovně. No kdo by do toho šel? Sběratel „srdcař“ určitě ne. Mně by si třeba líbila myšlenka sdílených sbírek s tím, že si například s někým něco vyměním na kvartál. Pak si ale uvědomím, že jsem strašně nedůvěřivý a o své modely se hrozně bojím, myšlenku tedy rychle zavrhnu.
Co se týče 3D tisku tak je to velmi zajímavá technologie. V modelářství má svou neotřesitelnou pozici a každý modelář, který se chce posouvat ve svých výtvorech si nakonec 3D tiskárnu pořídí. Osobně ji mám také, ale zjistil jsem, že 3D tisk je velmi náročný na čas a sám o sobě je vlastně samotný dovednostní obor, na který vůbec nemám čas a už vůbec ne se s tím rozčilovat. (smích)
Takže bych to rozdělil asi takto:
1) Nemám moc času, mám nějaké peníze a libí se mi miniatury – začni si kupovat propracované hotové modely zemědělské techniky.
2) Mám hromadu času, jsem velmi zručný ale nemám moc peněz – začni dělat papírové modely zemědělské techniky třeba od pana Boušy.
3) Mám hromadu času, mám vysokou zručnost, technickou gramotnost a ještě k tomu dost peněz – pořiď si kvalitní 3D tiskárnu, drahé kvalitní modely plastikové nebo papírové a doplň to o detailní hotové modely.